Přivítání: Milé děti, milé sestry, milí bratři, všechny vás vítám na bohoslužbách, kde chceme děkovat za dar života.
Introit: Oči všech s nadějí vzhlížejí k Tobě a Ty jim v pravý čas dáváš pokrm, otvíráš svou ruku a ve své přízni sytíš všechno, co žije. Ž 145,15n
Píseň: 128 Oči všech se upírají
Modlitba: Pane Bože, děkujeme. Děkujeme za trpělivost, kterou s námi máš. Děkujeme, že i dnes otevíráš před námi i celým stvořením svoji cestu, jak nás o ni ujistil Tvůj lid a především Tvůj Syn, Ježíš z Nazareta. Děkujeme, že nás svědectvím o této cestě provádíš všemi temnotami, našimi pochybnostmi, naší slabostí tváří v tvář lidské zlobě a nenávisti.
Jsme Ti vděční, že Ti dnes můžeme vše vyznat v jistotě, že Ty nás znáš, že znáš každé naše hnutí mysli. Že Ty znáš i naši únavu z nás samotných a nabízíš ne napomenutí, ale povzbuzení k životu, který jsi připravil pro nás i pro celé Tvé stvoření.
Moc Tě prosíme, aby dnes v tomto společenství našeho sboru zazněla chvála a vděčnost za dar života, který jsme dostali. Dar, který si dnes smíme znovu uvědomit při pohledu na bohatost Tvých darů, kterou nám nabízíš ve svém stvoření, ale především ve společenství kolem svého stolu, kam každého zveš. Amen.
Čtení: Ex 22,20-22; Za 7,1-10
Píseň: 679 Pomoz mi, můj Pane
Text: Mk 6,32-43
Haleluja. Ze svých síní zavlažuješ hory, země se sytí ovocem tvého díla. Haleluja. Ž 104,13
Je to zvláštní začátek na neděli díkčinění. Jako první text jsme slyšeli, co Pán Bůh říkal lidem, když je vyvedl z otroctví v Egyptě a slíbil jim, že je dovede do země, která jim bude patřit. Co jim znovu připomínal, když je přivedl ze zajetí v Babylónu. Především – „Vzpomeňte si na to, jak jste se měli v Egyptě, když jste byli otroky a chovejte se podle toho. Aby se u vás nikdo necítil tak, jako jste se vy cítili tam.“ Co jim to jenom říká? „Jak se cítí otrok? Nebo už jste snad zapomněli?“ „Mysli na sirotka a vdovu, mysli na hosta“.
A k tomu ke všemu začínáme pohádkou – a vlastně smutnou pohádkou – o zakletém princi. O sobeckém princi, kterého zaklela víla do podoby strašného zvířete – to zvíře nemělo pouze odpudivý zjev, ani neumělo pořádně mluvit. Prostě – všechno, na čem si princ zakládal, bylo najednou pryč. I to bohatství, které měl, mu vlastně bylo k ničemu. Byl úplně opuštěný. Věděli byste, co je to za pohádku? … Ano, pohádka „Kráska a zvíře“. My vlastně toho prince známe pouze v podobě zvířete a moc nevíme, jak žil předtím. Víme jen, že měl všeho dost a že byl sobecký. Že z toho jeho „všeho dost“ nikdo nic neměl. A tak se z něj tedy stalo strašlivé zvíře. Vlastně se z něj stalo to, kým skutečně byl.
A jak to pokračovalo? Nebyla by to pohádka, aby to nemělo řešení.
Píseň: S31 Úterý končí středou
A teď se pořádně podíváme, co je všechno vystavené pod stolem Páně. Je toho tolik, že se to sem pomalu ani nevejde! Co tam všechno vidíte? Zvládneme to vyjmenovat? … Úplně to vyráží dech.
A to je jen malý zlomek toho, co by tu mohlo – a mělo – být. Copak tu ještě není? … Všechno to, co tady máme, vyrostlo na zahrádkách kolem nás. Ale mohly by tam být i plodiny, které u nás nerostou. Zkusíme ty, které pěstují v oblasti, kde žil Ježíš z Nazareta. Datle, fíky, mandle, olivy, …
No jo, ale ty plodiny, to není všechno. Když bychom děkovali za stvoření, co by tu mohlo ještě být a co tu není? My bychom sem s Marií mohli přivézt naši fenku Míšu. Máme z ní radost a jsme za ni vděční. A koho byste přivedli vy? … On mi tedy Jirka Pražan navrhoval, že by sem mohl přivést ovci nebo kozu, ale já jsem nekývl – a teď je mi to trochu líto. Taky by tady mohla být kráva. A králíci. Kdo se chodíte dívat do Záchranné stanice na Pasíčka? Já si pamatuju, že tam mají vydru. A také spoustu ptáků. Nebo do Zoo, chodíte rádi do ZOO?
Je to neuvěřitelné, kolik tu chybí plodin a zvířat. Která jsou užitečná nebo prostě máme radost, že jsou.
Nejdříve mi dalo docela práci vzpomínat, co a koho všechno bych tady mohl vyjmenovat, ale pak mě to začalo bavit. A čím dál tím víc jsem si v úžasu uvědomoval, kde všude můžeme pozorovat život.
Píseň: 598 Chléb, víno, slunce zářivé
Trochu si připomeneme příběh, který jsme také četli – o tom, jak se sešlo mnoho lidí, aby naslouchali, co učí Ježíš z Nazareta. A ti lidé měli hlad. Apoštolové si s tím nevěděli rady – jak taky v několika lidech nasytit 5000 lidí a vlastně ještě víc. Máme tu před stolem Páně spoustu plodin a přece ani to by nestačilo.
Takový princ z našeho příběhu byl zvyklý, že vlastně může všechno, protože toho hodně vlastní. A najednou – i když toho měl pořád tolik, že by to pro takových 5000 lidí bohatě stačilo – on nemohl mít to, po čem toužil. Blízkého člověka. Někoho, kdo by s ním byl, protože by ho měl rád. A stal se zázrak – takový člověk se našel. A protože jsme v pohádce, byla to krásná dívka. A ze Zvířete se znovu stal princ, protože už věděl, na čem skutečně záleží.
V našem biblickém příběhu stojí apoštolové před problémem, jak nasytit tolik lidí. A mají pocit, že to nejde. Že jediné řešení je, jestli ti lidé mají peníze, aby si nějaké jídlo koupili. Že si to prostě musí vyřešit sami. Ale Ježíš jim říká – „Dejte vy jim jíst“.
Zvláštní. A ještě zvláštnější je, že pak lámal chléb, který měli, dával ho apoštolům a ti ho dávali lidem. A všichni se nasytili. Stal se zázrak – a ten největší zázrak byl ten, že apoštolové s Ježíšem zažili, že mohou pomoci, že oni mohou pomoci, protože toho dostávají víc, než si uvědomují.
Dnes je neděle díkčinění. Je to neděle, kdy se máme učit právě to – děkovat. Děkovat za všechno, co dostáváme darem. A při tom děkování si uvědomovat, že dostáváme velikou moc – moc k pomoci druhým. Pán Bůh nám v tom pomáhej.
Amen.
Píseň: 367 V čas úzkosti, v čas podmračený; S114 Jděte dál
VP:
Vyznání vin: Ježíši Kriste,
ty jsi náš Pán a bratr.
Tvoje láska je větší než naše srdce.
Přijímáš nás takové, jací jsme.
Proto nás osvoboď,
abychom i my sami sebe přijímali
a mohli se obracet k druhým lidem.
Pane, Ty nás znáš.
Prosíme, pomoz nám,
abychom rozuměli sami sobě
a druhým se mohli otevírat.
Pane, Ty nás miluješ.
Proto nám daruj důvěru,
abychom uměli vnímat své temné stránky,
aniž bychom propadali strachu.
Prosíme, odpusť nám pro všechno,
co nás od tebe a od druhých dělí.
Daruj nám nové společenství s tebou i s námi navzájem.
O to tě prosíme v důvěře ve tvé milosrdenství.
Slovo milosti: Okuste a uzříte, že Hospodin je dobrý. Blaze muži, který se utíká k němu. Žijte v Hospodinově bázni, jeho svatí, vždyť kdo se ho bojí, nemají nedostatek. I lvíčata strádají a hladovějí, ale nic dobrého nechybí těm, kdo se dotazují Hospodina. Ž 34,9-11
Pozdravení pokoje: Smíme přijmout tuto Boží milost, kterou nás nyní obdarovává a smíme si navzájem podat ruce na znamení odpuštění, bratrství a jednoty Kristova lidu a pozdravit jeden druhého se slovy: Pokoj tobě.
Eucharistická modlitba:
Chválíme tě, věčný Bože.
Chválíme tvého jednorozeného Syna,
který je obrazem tvé podstaty.
Chválíme svatého Ducha,
který spojuje k jednotě v lásce.
Děkujeme ti, že jsi stvořil nebe i zemi
a nás jsi učinil k tvému obrazu.
Děkujeme ti za tvou shovívavost a trpělivost,
se kterou snášíš nás, hříšné lidi.
Především ti však děkujeme za tvé smilování
v Ježíši Kristu, tvém Synu:
Poslal jsi ho v našem těle,
aby nás vykoupil z hříchu a smrti,
a navrátil nás k tobě.
My jsme také přijali,
co nám naši předchůdci odevzdali:
Pán Ježíš Kristus, v noci, kdy byl zrazen,
vzal chléb, vzdal ti díky,
lámal jej a dával učedníkům se slovy:
Vezměte a jezte, to je moje tělo,
které se za vás vydává.
To čiňte na mou památku.
Stejně tak vzal po večeři kalich,
vzdal díky a dával jim se slovy:
Vezměte a pijte z toho všichni.
Tento kalich je nová smlouva v mé krvi,
která se pro vás vylévá na odpuštění hříchů.
To čiňte, kdykoli z něho budete pít,
na mou památku.
Proto si před tebou, nebeský Otče,
připomínáme tvého Syna,
jeho utrpení a smrt.
Věříme, že svým křížem vykoupil svět.
Oslavujeme jeho vzkříšení a nanebevstoupení
a vyznáváme jeho přítomnost v této svaté hostině.
Zve nás ke svému stolu
a přichází k nám pod podobou chleba a vína.
Prosíme tě, Otče,
naplň nás svým Duchem
a posvěť tyto dary,
které přijímáme z tvé ruky,
chléb života a kalich spásy.
Sešli svého Ducha a obnov tvář země.
Pamatuj na svou církev zde i na celém světě.
Daruj jí jednotu a pokoj.
Shromáždi všechny, které jsi vyvolil,
z končin země v jediný svatý lid.
Dej nám prožít společenství se všemi,
kteří zemřeli ve tvém přátelství,
a jednou nás všechny shromáždi
k nebeské hostině tvého Syna
a naplň své království navěky.
Amen.
Apoštolské vyznání: Chceme se touto svátostí posilnit ve víře. Nejen sami pro sebe, nejen v jednotě církve Kristovy, ve společenství s křesťany všech generací a národů. Ale v jednotě se všemi, za kterými přišel Hospodin, Bůh Izraele ve svém Synu, aby jim nabídl život. Vyznejme nyní svoji víru, která nás ujišťuje o naději tohoto Božího navštívení:
Sbor: Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, v svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla z mrtvých vzkříšení a život věčný. Amen.
Píseň: Při vysluhování svaté večeře Páně Budeme společně zpívat píseň
759
Pozvání: Hospodin řekl svému lidu: Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, já jsem tě přivedl z egyptské země. Otevři svá ústa, naplním je. Dnešní den je zajisté svatý našemu Pánu. Netrapte se! Radost z Hospodina bude vaší záštitou. I my se smíme nyní odvážit přistoupit ke stolu, který je pro nás připraven.
Přijímání: Společenství těla Kristova.
Společenství krve Kristovy.
Propouštění:
A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: "Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi, a setře jim každou slzu s očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude - neboť co bylo, pominulo."
Zjevení Janovo 21:3-4
Můj příbytek bude nad nimi a já jim budu Bohem a oni budou mým lidem.
Ezechiel 37:27
Píseň: 753 Vše má, Bože, chválit Tebe
Ohlášky:
Přímluvná modlitba: Pane, přicházíme před Tebe v pokoře a chceme Ti uprostřed vděčnosti za vše, co od Tebe dostáváme, odevzdat vše, co nás trápí. Chceme Tě moc poprosit, abys před námi otevíral oči pro problémy kolem nás i cestu k jejich řešení.
Pane, prosíme Tě za naše nemocné. Prosíme za ně i za jejich rodiny a prosíme, abys nás vedl k jejich povzbuzení. Za to Tě, Pane, prosíme.
Pane, jsme naplnění vděčností, že jsme se směli setkat se zvěstí evangelia o Tvém Synu. A moc Tě prosíme, abychom tuto zvěst dokázali předávat jako povzbuzení a posilu, jako zvěst o bezpodmínečném přijetí. Za to Tě, Pane, prosíme.
Pane, moc Tě prosíme, uč nás naslouchat jeden druhému. Uč nás respektu k druhému člověku, ukazuj nám cestu, jak pomoci ke smiřování rozdělené společnosti. Prosíme za politiky, kteří této výzvě čelí. Za to Tě, Pane, prosíme.
Pane, trápí nás všechny zprávy, se kterými si nevíme rady, u kterých neznáme řešení. Trápí nás zprávy o násilí na Ukrajině, v Jemenu a v dalších zemích. Za všechny trpící Tě, Pane, prosíme.
Pane, máme nesmělou naději ze zpráv o jednání o míru v Gaze. A moc Tě prosíme, aby tato jednání přinesla změnu života trpících. Za to Tě, Pane, prosíme.
Pane, prosíme za Tvé stvoření, jehož plody užíváme. Prosíme uč nás být jeho dobrými správci. Za to Tě, Pane, prosíme.
Prosíme, vyslyš naše osobní díky a prosby. … Za to vše Tě, Pane, prosíme.
Pane, spolu s celou Tvou církví, spolu s celým Tvým stvořením, se všemi, kdo touží po životě, k Tobě voláme jako ke svému Otci:
„Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“
Poslání: A za to se modlím, aby se vaše láska ještě víc a více rozhojňovala a s ní i poznání a hluboká vnímavost; abyste rozpoznali, na čem záleží, a byli ryzí a bezúhoní pro den Kristův, plni ovoce spravedlnosti, které z moci Ježíše Krista roste k slávě a chvále Boží.
Fp 1,9-11
Požehnání: A pokoj Boží, kterýž převyšuje všeliký rozum, hájiti bude srdcí vašich i smyslů vašich v Kristu Ježíši. Fp.4,7
Píseň: 423 Svou sílu nám dáváš