Tři tóny šófaru - Jonathan Wittenberg

převzato z časopisu Protestant 8/2025

Vždycky jsem měl rád zvuk šófaru, na který troubíme v hebrejském měsíci Elul a pak při židovském Novém roce. Šófar je vyroben z dutého beraního rohu, bez ozdob. Vydává syrový zvířecí zvuk, hlubší než jakýkoli lidský hlas. Má tři tóny.

První je dlouhý, jasný a jednoduchý. Přenáší mou mysl do hor, do krajiny kamenů, vody, stromů ošlehaných větrem, kde se mihnou jeleni. Proniká mnou úžas, jako by mi říkal: „Buď pozorný, smrtelníku, když procházíš tímto světem.“ Přivádí mě k úžasu. Jako bych slyšel přírodu, jak zpívá, jak zpívá sama duše života.

Druhý tón se nazývá fragmenty. Skládá se ze tří výbuchů, tří výdechů zlomeného srdce za rozbitý svět. Slyším zoufalý hlas matky v Jeruzalémě, jejíž srdce bolí, protože její syn je stále držen jako rukojmí v temných tunelech Hamásu. Fragmenty mě nesou do zničené, hladové a zdevastované Gazy, kde matka volá: „Bože, nech mé dítě žít.“ Nesou mě do zpustošené a zdevastované krajiny.

Třetí tón je devět koktavých vzlyků. Devět slz. Plačte se mnou, volá šófar, plačte nad zraněními, která jsme si navzájem na Boží zemi způsobili. Vidím muže jak se sklání, rukama si zakrývá oči. Mezi prsty mu pomalu stékají slzy. Co se mu stalo? Jaké krutosti snášel? Z jaké země byl vyhnán? Ještě se ho neptejte, ale neodcházejte. Hluboký zármutek umlčel jeho slova. Zůstaňte zde s jeho slzami, třeba také plačte. Pokud i my budeme plakat ve svých srdcích, možná budeme moci přinést trochu útěchy.

A teď šófar opakuje svůj první dlouhý tón. Není stejný jako předtím, protože tentokrát v sobě nese všechna naše zranění a pláč, jako by se chtěl zeptat, zda vnímáme, co je zlomené, zda soucítíme s bolestí druhých, zda se můžeme v jakkoli malé míře stát léčiteli a zachránit to, co ještě lze vyléčit a napravit. Tento poslední a dlouhý zvuk šófaru je výzvou našemu lidství. Je to požadavek na převzetí odpovědnosti. Je to výzva k naději a připomínka, že tento křehký a zraněný svět může být stále krásný, pokud mu věnujeme svou naléhavou péči. Na volání šófaru musíme odpovědět svými skutky.

Jako Zamyšlení na tento den odvysílalo 10. září 2025 BBC Radio 4. Autor je vrchní rabín masoretského judaismu ve Velké Británii.

Převedla Daniela Bísková