V těchto dnech vám zřejmě dorazí do schránky nové vydání velikonočního dopisu pro rok 2021.
Pokud byste ho chtěli i v elektronické verzi, napište mail bratru faráři, obratem vám jej zašle…
V těchto dnech vám zřejmě dorazí do schránky nové vydání velikonočního dopisu pro rok 2021.
Pokud byste ho chtěli i v elektronické verzi, napište mail bratru faráři, obratem vám jej zašle…
Přejeme požehnaný velikonoční čas! Mnoho Božího požehnání, radosti a naděje! Sice se tyto svátky ještě neuvidíme, ale přesto si můžeme připomínat Ježíšovo utrpení na kříži a následné vítězství, ve kterém nám zjevil všeobjímající Boží lásku. Vídejme se v rodinách a mysleme na sebe i na ostatní v modlitbách!
Čtené pašije, domácí pobožnosti, aktivity pro děti a spoustu dalšího najdete na
https://www.e-cirkev.cz/clanek/6621-Cirkev-doma/index.htm
a
Zde si můžete stáhnout Sborový list JARO 2020
V odkazu níže si můžete stáhnout aktuální sborový dopis pro jaro 2019
Milé sestry a milí bratři, tento sborový dopis jsem nemohl začít jinak, než citací z apokryfní 3. knihy Ezdrášovy. Tento biblický text byl inspirací Mistru Janu Husovi nejen k jeho nejznámějšímu slovu o pravdě, které najdete v závěru tohoto dopisu. Byl mu inspirací k jeho zápasu o reformu a očistu církve, k jeho plamenným kázáním, v nichž kritizoval bohatství a mravní zkaženost církve. Ale byl mu především inspirací a sílou v jeho odporu proti církevním autoritám na koncilu v Kostnici a nakonec i při jeho mučednické smrti. Asi není třeba připomínat, že Mistr Jan Hus neměl na mysli a nestál za pravdou svou, ale pravdou Ježíše Krista, pravdou, kterou je Ježíš Kristus sám. Věřil a ve víře poznal, že tato pravda je nade všemi, nad ním samým, nad církví, církevními autoritami, papežem, nad vším světem a celým stvořením. A celým životem poznával, že pravda Kristova je nepohodlná a „nebezpečná“, ohrožuje moc mocných a dává sílu slabosti slabých. Pro Kristovu pravdu Mistr Jan Hus žil, pro Kristovou pravdu i svůj život dal.
6 července 2015 uplyne 600. let od mučednické smrti Mistra Jana Husa. Naše církev připravuje společně s Církví husitskou oslavy tohoto významného výročí, které se budou konat 5. a 6. července 2015 v Praze Pokud se o těchto oslavách chcete dozvědět více, můžete se podívat na oficiální internetové stránky těchto oslav www.husovskeslavnosti.cz. Podrobný program v papírové podobě máme také na faře v Krouně, kde si ho můžete prohlédnout. V našem sboru si toto výročí připomeneme výstavou věnovanou Mistru Janu Husovi, která bude instalována v našem kostele a bude otevřena i pro veřejnost. Podrobnosti se dozvíte, když přijdete na bohoslužby nebo na internetových stránkách našeho sboru.
Vzpomínka Petra z Mladoňovic, Husova přítele, který jej na kostnický koncil doprovázel a byl svědkem jeho mučednické smrti (zkráceno)
Než mu však dali na hlavu pro posměch papírovou korunu, řekli mu mezi jiným: „Odevzdáváme duši tvou ďáblu“. A on sepjav ruce a pozdvihnuv oči k nebi pravil: „A já ji odevzdávám nejmilostivějšímu Pánu Ježíši Kristu“. A uzřev onu korunu: „Pán můj Ježíš Kristus pro mne bídného ráčil nésti korunu trnovou, mnohem tvrdší a těžší, nevinně jda na smrt nejpotupnější; a tak já bídný hříšník tuto korunu, mnohem lehčí, byť potupnou, chci nésti pokorně pro jeho jméno a pravdu“. Byla pak ta papírová koruna kulatá, skoro loket vysoká, a na ní byli namalováni tři hrozní ďáblové, jak chtějí zmocniti se duše a rozsápati ji drápy. A na té čepici byl nápis s označením jeho viny: „Toto jest arcikacíř.
A když přišel k místu, kde měl býti umučen, poklekl, pozdvihl ruce i oči k nebi a s plně oddanou zbožností modlil se žalmy, zvláště: „Smiluj se nade mnou, Bože“ (Ž. 51,3) a „V Tebe, Pane, jsem doufal“ (Ž. 31,2.6), opakuje verš „V ruce Tvé, Pane“. Krajané jeho, kteří tu stáli, slyšeli, jak se modlí radostně a s veselou tváří.
Místo, kde měl být umučen, bylo mezi zahradami na louce, kudy se jde z města Kostnice k tvrzi Gottliebenu, mezi branami a příkopy předměstí toho města. Někteří okolo stojící laikové hovořili: „Nevíme, co a jak dříve činil či mluvil, nyní však vidíme a slyšíme, jak svatými slovy se modlí i mluví“. A jiní pravili: „Jistě by bylo dobře, aby měl zpovědníka a byl slyšen“. Avšak nějaký kněz sedící na koni v zeleném oděvu, podšitém červeným hedvábím řekl: „On nesmí býti slyšen, ani mu nesmí být dán zpovědník, poněvadž je to kacíř“.
Když pak se modlil, jak již připomenuto, spadla mu s hlavy ona potupná koruna pomalovaná třemi ďábly; pohleděv na ni, pousmál se. A někteří z žoldnéřů kolem pravili: „Ať mu ji dají znovu na hlavu, aby byl upálen spolu s ďábly, svými pány, kterým sloužil“. Povstávaje na rozkaz katův z místa, kde se modlil, zvolal hlasitě a zřetelně, takže i jeho přátelé dobře ho mohli slyšeti: „Pane Ježíši Kriste, tuto strašlivou, potupnou a krutou smrt pro tvé evangelium a pro kázání slova tvého chci poslušně a pokorně podstoupiti“. Pak byl svlečen ze svého oděvu a přivázán ke sloupu provazy tak, že byl k tomu sloupu uvázán rukama nazad, a když byl obrácen tváří k východu, řekli někteří z okolostojících: „Ať nestojí obrácen tváří k východu, protože je kacíř; obraťte jej k západu“. Tak se i stalo.
Pod nohy Mistru podložili dvě svázané otepi dříví. A takové otepi dříví, proložené slámou, kladli mu i kolem těla, jak stál, až k bradě; bylo toho dřeva na dva vozy neb káry.
Nato katové pod ním zapálili; a Mistr hned hlasitě jal se zpívati nejdříve „Kriste, synu Boha živého, smiluj se nad námi“, potom „Kriste, synu Boha živého, smiluj se nade mnou“, a dále „Jenž jsi se narodil z Marie Panny“. A když tak potřetí začal zpívati, v tom vítr vmetl mu plamen do tváře; i modle se v duchu pohyboval rty a hlavou, a tak duši v Pánu vydechl. Co umlkl, bylo viděti, že se hýbe, dříve než vydechl duši, asi tak dlouho, jak by bylo lze rychle odříkati dvakrát neb nejvýš třikrát Otče náš.
A šat vhodili katové do ohně i se střevíci z rozkazu onoho Klema a maršálka, kteří řekli: „Aby snad Čechové to neměli za svaté ostatky; a my ti to dobře zaplatíme“. Což i učinili. A tak i všechen popel ze shořelých dřev naložili na káru a hodili do proudu Rýna, jenž tam blízko teče.
Po několika měsících usilovné práce se oprava provlhlého zdiva v našem kostele v Krouně blíží k závěru. Doufáme, že se nám podařilo s vlhkostí na dlouhý čas „zatočit“. Součástí opravy byla také instalace nového osvětlení v chodbě kostela, posílení elektroinstalace v interiéru kostela a příprava rozvodů na nové osvětlení interiéru kostela. Naprostá většina prací proběhla brigádně a tak jediným finančním nákladem je materiál na opravu. Jsme vděční všem brigádníkům, kteří se do oprav zapojili. Podle našeho odhadu se brigádně odpracovalo asi 500 hodin. Je to vždycky potěšující vidět, že když jde o důležitou věc, najdou se mezi námi ochotní a schopní lidé, kteří pro sbor obětují svůj čas a svoje síly. Děkujeme nejen těm, kteří se podíleli na samotných pracích (muži), ale i těm, kteří se výborně starali o občerstvení při brigádách a také kostel několikrát uklidili (ženy). Na současný stav oprav se můžete podívat na našich internetových stránkách www.krouna.evangnet.cz, ale uděláte určitě lépe, když si kostel přijdete osobně prohlédnout v neděli při bohoslužbách. V neděli 3. května, kdy se po zimě vracíme k bohoslužbám do kostela, k tomu bude ještě jeden dobrý důvod. Andrea a Libor Boháčovi přinesou ke křtu svoji dceru Evičku.
Jako každý rok pojedeme i letos na sborový zájezd. V neděli 14. června pojedeme do Boskovic. Boskovice jsou malebné městečko na úpatí Drahanské vrchoviny severně od Brna. Program sborového zájezdu bude následující: bohoslužby v místním sboru naší církve s pozváním na pohoštění a povídání o historii i současnosti sboru; prohlídka židovských památek města s průvodcem (v Boskovicích bylo jedno z největších židovských ghett na Moravě); prohlídka boskovického zámku (je to jeden z nejpůvabnějších empírových zámků na Moravě). A k programu samozřejmě neodmyslitelně patří, že pojedeme autobusem a strávíme tedy celý den spolu. Podrobnosti (kdy se vyjede, kolik to bude stát, ….) se včas dozvíte, když přijdete na bohoslužby nebo na internetových stránkách sboru (můžete také zavolat, napsat e-mail). Jedinou změnou oproti předchozím zájezdům je, že sestra Milada Tomášková, která po léta svědomitě vše kolem zájezdů organizovala a přijímala přihlášky, to předala svému faráři. Pokud s námi chcete jet, obracejte se tedy, prosím, na mě.
V posledních měsících se v našem sboru rozproudila diskuse o slavení večeře Páně. Vnímám různost hlasů – někteří členové sboru by si přáli, aby „to bylo tak, jako dřív“, to znamená, aby se večeře Páně slavila jen 6x ročně. Jiní naopak říkají, že se jim líbí současný stav, tedy slavení v hlavní křesťanské svátky a k tomu jednou měsíčně (18x ročně). Takto je to v našem sboru od roku 2007. Lze říci, že častější slavení večeře Páně je v naší církvi stále zřetelnější trend a sborů, které se k němu připojují, přibývá. Staršovstvo i farář by rádi znali názory členů našeho sboru, a proto jsem pro Vás připravil dotazník ke slavení večeře Páně ve sboru. Můžete si jej vyzvednout při bohoslužbách, ale naleznete jej také na internetových stránkách sboru. A budeme rádi, když si jej nejenom přečtete, ale také vyplníte a odevzdáte. Slavení večeře Páně je nepochybně důležitá věc. Naši reformační předkové ji považovali za natolik důležitou, že se jim kalich stal symbolem odporu proti pokleslé církevní praxi, která jim upírala plnou účast na společenství s Kristem. A my máme dnes možnost vyjádřit se k tomu, jak to bude v našem sboru.
Na to, jak jsme v loňském roce hospodařili, se můžete podívat na internetových stránkách sboru. Jsme rádi, že díky obětavosti členů sboru i podpoře ostatních dárců, se nám daří zvládat všechny běžné výdaje i opravy. Také nás těší, že mnozí z Vás jste odpověděli na naši výzvu a začali svůj příspěvek – salár, hradit převodem z účtu. V současné době ještě probíhá sbírka na Jeronýmovu jednotu. Někteří členové našeho sboru prý s touto sbírkou mají problém – chtějí přispívat jen svému sboru a ne na nějakou sbírku, která se někam odvádí. Naše církev stojí na solidaritě silných se slabými. Kdo je slabý a kdo silný však není nikdy jisté a může se to měnit. Apoštol Pavel říká: „ten, kdo si myslí, že stojí, ať si dá pozor, aby nepadl.“ Díky naší obětavosti mohou třeba v některém sboru opravit kostel, ač by sami na to neměli. Ale my také pravidelně žádáme o dary od Jeronýmovy jednoty a dostáváme je (v předchozích dvou letech jsme dostali 65 000 Kč a také tento rok budeme o dar žádat). Sice jsme na tuto sbírku v předchozích letech odvedli víc, než jsme dostali, ale bude-li někdy třeba provést opravy, na které budeme opravdu slabí, můžeme žádat o mnohem vyšší dary a určitě budeme rádi, že jiní budou solidární s námi.
K hospodaření sboru také patří pronájem fary ve Svratouchu. Prozatím jsme ji pronajímali dětským táborům a dalším skupinám především z naší církve. Teď se zdá (zatím jednáme), že faru od léta pronajmeme dlouhodobě jedné mladé rodině. Příjem z pronájmu by pak byl vyšší, ale to je jenom jeden z důvodů, proč o této variantě uvažujeme. Dlouhodobě neobývaný nebo jenom občas obývaný dům chátrá, to ví každý z vlastní zkušenosti a my to na faře ve Svratouchu vidíme a také proto uvažujeme o dlouhodobém pronájmu. I při pronájmu bytu zůstane samozřejmě zachována možnost konání bohoslužeb v modlitebně v zimním období.
Protož, věrný křesťane, hledaj pravdy, slyš pravdu, uč sě pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti: nebť pravda tě vysvobodí od hřiecha, od ďábla, od smrti dušě a konečně od smrti věčné, jenž jest odlúčenie věčné od milosti Božie.
Sborový dopis pro Vás připravil Marek Váňa
Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Krouně, Krouna 155, 539 43. Kontakty: Tel. 469 341 220 (kancelář), 468 000 219 (byt), mobil 604 575 015, e-mail: krouna@evangnet.cz
Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas: Je čas rození i čas umírání, čas sázet i čas trhat; je čas zabíjet i čas léčit, čas bořit i čas budovat; je čas plakat i čas smát se, čas truchlit i čas poskakovat; je čas kameny rozhazovat i čas kameny sbírat, čas objímat i čas objímání zanechat; je čas hledat i čas ztrácet, čas opatrovat i čas odhazovat; je čas roztrhávat i čas sešívat, čas mlčet i čas mluvit; je čas milovat i čas nenávidět, čas boje i čas pokoje. Kazatel 3, 1-8.
Zamyšlení
Milé sestry a milí bratři, Celý příspěvek